Lační exekutoři už to nebudou mít tak snadné. Ohlídají je soudci!
5.12.2010
Ministerstvo spravedlnosti chce skoncovat s nekalými praktikami exekutorů při zabavování majetku. Na příští rok připravuje rozsáhlé kontroly jejich úřadů. Těch je dnes v Česku 147 a ročně si rozdělí na 700 tisíc exekucí. Dalších tři sta tisíc exekucí ročně provádějí výkonem rozhodnutí soudy.
Kontroly budou provádět desítky pracovníků soudů po celé republice, kteří absolvují školení jak dohled vykonávat. „Dohled zatím reálně řeší jen asi pět lidí na ministerstvu. Chceme, aby tato agenda přešla do rukou soudů, které ji dnes vykonávají jen velice omezeně,“ řekl náměstek ministra spravedlnosti František Korbel.
Ministerstvo chce v příštím roce soudy zcela zbavit nařizování exekucí s peněžitým plněním, aby se tak uvolnila jejich kapacita právě na dohled nad exekutory. "Soudním vykonavatelům zůstane i nadále svěřena v první řadě opatrovnická agenda," uvedla mluvčí resortu Tereza Palečková.
Procesů s exekutory přibude
Pracovníci soudů budou podle Korbela například sledovat, zda si exekutor nevybírá kauzy podle toho, kolik z nich bude mít peněz nebo zda exekuce zbytečně neprotahuje. Bude zkoumat oprávněnost zásahu, tedy jestli kvůli stokoruně dluhu nezabavují například nemovitosti. Rovněž se bude posuzovat, zda exekutor dostatečně ověřuje, komu patří zabavovaný majetek. Soudy již mají pravomoc exekutorům nahlížet do spisů a dalších dokumentů úřadu.
Pokud kontrolor zjistí, že exekutor pochybil, předá věc Nejvyššímu správnímu soudu, který s nimi povede kárné řízení. Procesů s exekutory tedy podle Korbela v příštím roce významně přibude. Kontrolní činnost už dnes zintenzivňuje i ministerstvo.
Pět exekutorů jde na "kobereček" příští týden
Příští týden čekají kárná řízení hned pět exekutorů. Například přerovského Tomáše Vránu, který podle kárné žaloby pochybil tím, že při vymáhání dluhu nejmenované ženy sáhl na účet jejího manžela.
Ředitel Vránova úřadu Robert Runták se ale hájí, že nešlo o vědomý přestupek. „My dnes takový postup uplatňujeme. V zákoně tato problematika není stanovena jasně. Některé soudy mají za to, že to není v pořádku. Pokud dostaneme napomenutí, budeme to respektovat a zabavovat pouze u povinného,“ řekl k tomu Runták.
Mezi kauzami je také případ Richarda Bednáře, který je viněn, že zabavil nemovitost, ačkoli neměl podle ministerstva jistotu, že dlužník nemá peníze nebo jiný majetek někde jinde. Nemovitosti přitom měla být společným jměním dlužnice a jejího bývalého manžela. Stanovisko exekutora se HN nepodařilo získat.
Tresty byly dosud výjimkou
Exekutorům dnes hrozí za přečiny napomenutí, pokuta až 800 tisíc korun nebo zákaz činnosti. Tresty byly v minulosti spíš výjimkou. Do července loňského roku měla kárná řízení na starosti Exekutorská komora v čele s někdejším prezidentem Jurajem Podkonickým. Po jeho sesazení ministerstvo komoře pravomoc odebralo s tím, že se k řízením stavěla laxně.
Pravomoc řešit prohřešky exekutorů přešla na Nejvyšší správní soud. Ten se začal novými případy zabývat loni v listopadu. Kárný senát tohoto soudu zatím řešil pouze devět žalob na exekutory. A pouze ve třech vynesl verdikt, že se exekutor provinil – zbytek případů zastavil či přerušil. Nejvyšší trest – pokutu 150 tisíc korun, dostal před třemi týdny králkovéhradecký exekutor Oldřich Svoboda. I když provedl dražbu, vydražený objekt novému majiteli nepřevedl – ale současně mu již tři roky zadržuje 300 tisíc korun, které složil jako zálohu.
Tím, že ministerstvo odebralo komoře pravomoc vést kárná řízení se ocitlo ve vakuu asi 60 nedořešených případů. Ty by teoreticky měly přejít pod agendu Nejvyššího správního soudu. Nejdřív ale musí Ústavní soud rozhodnout, zda je takový postup možný. Pokud rozhodne, že ano, tito exekutoři by se mohli dočkat řízení už v příštím roce.